Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Analýza mediálního diskurzu normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy
Berková, Kristýna ; Volný, Vít (vedoucí práce) ; Lochovský, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy (s důrazem na Spojené arabské emiráty a Bahrajn) v průběhu roku 2020. Klade si za cíl osvětlit pomocí vhodného teoretického zarámování příčiny navázání oficiálních diplomatických vztahů a skrze kritickou diskurzivní analýzu porovnat mediální obrazy zemí a identifikovat podobu pátého geopolitického kódu. Z analýzy 60 zpravodajských článků následně vyplývá, že bahrajnské, emirátské a izraelské zprávy dohodu vykreslují jako cestu k míru a stabilitě a zdůrazňují nové ekonomické příležitosti. Články se naopak liší především v uchopení palestinské otázky a íránské jaderné hrozby. Klíčová slova: Izrael, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, normalizace, kritická diskurzivní analýza
Vliv kondicionality Evropské unie na srbskou politiku vůči Kosovu
Krulichová, Zuzana ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv kondicionality Evropské unie na kosovskou otázku v srbské politice v letech 2008-2015. Zabývá se proměnami srbské politiky v tomto období, ale také teorií rozšiřování EU a kondicionalitou jako jeho nástrojem. S využitím teorie modelu vnějších pobídek analyzuje vliv EU na proměny v srbské politice. Zaměřuje se na dialog vedený mezi Srbskem a Kosovem za přítomnosti EU. Jsou přiblíženy hlavní uzavřené dohody a posuny v přístupovém procesu Srbska. Text také zdůrazňuje faktory, které na straně EU snižují efektivitu procesu kondicionality. Z práce vyplývá, že snaha Srbska o přiblížení se k EU a o rychlejší postupování v přístupovém procesu významně ovlivnila jednání mezi Bělehradem a Prištinou. Ačkoli Srbsko nadále odmítá uznat kosovskou nezávislost, začalo Srbsko jednat se zástupci Kosova na nejvyšší politické úrovni. Došlo k uzavření několika významných dohod, které řeší problémy v severním Kosovu.
Vliv kondicionality Evropské unie na srbskou politiku vůči Kosovu
Krulichová, Zuzana ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv kondicionality Evropské unie na kosovskou otázku v srbské politice v letech 2008-2015. Zabývá se proměnami srbské politiky v tomto období, ale také teorií rozšiřování EU a kondicionalitou jako jeho nástrojem. S využitím teorie modelu vnějších pobídek analyzuje vliv EU na proměny v srbské politice. Zaměřuje se na dialog vedený mezi Srbskem a Kosovem za přítomnosti EU. Jsou přiblíženy hlavní uzavřené dohody a posuny v přístupovém procesu Srbska. Text také zdůrazňuje faktory, které na straně EU snižují efektivitu procesu kondicionality. Z práce vyplývá, že snaha Srbska o přiblížení se k EU a o rychlejší postupování v přístupovém procesu významně ovlivnila jednání mezi Bělehradem a Prištinou. Ačkoli Srbsko nadále odmítá uznat kosovskou nezávislost, začalo Srbsko jednat se zástupci Kosova na nejvyšší politické úrovni. Došlo k uzavření několika významných dohod, které řeší problémy v severním Kosovu.
Úloha Evropské unie při normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem
Mareček, Vojtěch ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce je role Evropské unie při politickém vývoji Srbska a Kosova od operace Allied force v roce 1999 po v současné době probíhající proces normalizace vztahů mezi oběma státy. Struktura práce je rozdělena do celkem tří kapitol. První kapitola se zabývá konceptem moci v mezinárodních vztazích a dílem Josepha Nye, jenž představil koncept soft power. Druhá kapitola přibližuje vývoj vztahů mezi Srby a kosovskými Albánci od konce 2. světové války až do eskalace napětí mezi oběma etniky před vypuknutím války v Kosovu roku 1998. Třetí a hlavní kapitola práce identifikuje a analyzuje nástroje, které EU využívá k ovlivňování vývoje na západním Balkáně. Zároveň se na základě poznatků z teoretické části práce snaží určit, zda se prostředky, které EU využívá k ovlivňování dění v Srbsku a Kosovu, řadí do soft nebo hard power.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.